VSTUPNÍ BRÁNA DO ČESKÉ KANADY

Volejte
775 233 222

Rozšiřujeme kapacitu ubytování

Jak přišly Restaurant a pension Na Hostici a obec Číměř ke svému názvu?

Restaurant a pension Na Hostici leží v centru obce Číměř na břehu Kostěnického potoka (původním názvem Hostice) v samotném srdci přírodního parku ČESKÁ  KANADA. Tento civilizací dosud jen málo dotčený a převážně lesnatý kout na samém rozhraní Čech, Moravy a Rakous protínají dvě nevelké říčky Bystřice a Hostice, jak je ve 12. století pojmenovali již první slovanští návštěvnící, hosté, vstupující přechodně do tohoto kraje. V české podobě zaznamenávají obě jména i nejstarší latinské listiny z let 1175-„Vistriz“ ( od slova bystrý, bystřina)  a  1179 - „Gestize“ ( od slova host), jimiž tato krajina  vstupuje do historie.

Přírodní podmínky okolí říček Bystříce a Hostice měly rozhodující význam pro osídlovací proces pomezního hvozdu v období kolonizace 12. a 13. století, aktivně podporovaný především z rakouské strany hrabaty z Raabsu a jejich ministeriály pány ze Zöbingu. Nejpozději  v roce 1188 stála již  osada Bystřice (dnešní Nová Bystřice) s farním kostelem a patrně i některé další osady v blízkém okolí. V územních sporech o pomezní hvozd, považovaný dosud za „zemi nikoho“, mezi českým knížetem a rakouským vévodou v roce 1179, se říčka Hostice, díky rychlému postupu  rakouské kolonizace do českého vnitrozemí, stala vodítkem pro přesnější vyměření první politické hranice mezi oběma zeměmi. Převažující část současného území Novobystřicka připadla tehdy na více jak půl století k sousednímu Rakousku. 

Obec Číměř náleží k nejstarším kolonizačním osadám v oblasti. Vyrostla na důležité dálkové obchodní  cestě, „tzv. Raabské“ směřující z dolnorakouského Podunají do Čech s odbočkou z Nové Bystřice na Jindřichův Hradec přes Číměř, Lhotu a Sedlo.  Její středověký průběh a současně i obchodní význam prokazuje nejnověji  i nález pražského groše Václava II. z počátku 14. století při dnešní hlavní silnici z Číměře do Nové Bystřice (2009). 

Název obce je odvozován od českého osobního jména Čimír.  Prvně se objevuje v písemné formě ve tvaru „Schieme“ v roce 1329 a poté již častěji například v roce 1359, a to opět v souvislostí s Hosticí a budováním rybníka (dnešní Kačležský) na  jejím toku nad obcí Číměří. 

Číměř leží v nádherném hlubokém údolí říčky Hostice,  které tvoří přirozený přírodní předěl mezi Novobystřickem a severněji položeným Jindřichohradeckem, dvěma po staletí majetkově i správně odlišně se utvářejícími oblastmi. Je  obklopena věncem lesnatých úbočí vrchů Řasy (637 m), Kunějovský (682 m) a Hraničník (Beistein, 623 m),  jehož vrchol z vrstvených žulových desek patřil již v době před druhou světovou válkou k oblíbeným  turistickým cílům.

Hostice, Kostěnický potok, též Novomlýnský potok, pramení v nejvyšší části Novobystřicka s vrcholem na Vysokém Kameni (Markstein, 738 m) poblíž obce Kaprouna. Odtud stéká podél Kunějova ke Kačležskému rybníku, který napájí, dále směřuje k jihu, protéká Číměří a široce rozevřeným údolím míří  k Sedlu. Těsně nad Sedlem se v rozlehlé a těžko dostupné mokřinaté deltě o několika ramenech slévá s Bystřicí přitékající od Lhoty. Po spojení obou, v krajině dosud jen málo zřetelných toků, tvoří již poměrně mohutnou říčku, jež od Sedla putuje  do Staňkovského rybníka a odtud pokračuje  k soutoku s Lužnicí nedaleko Majdalény západně od Chlumu u Třeboně. 

Nejstarší název potoka – Hostice se dochoval v latinské podobě  („Gestize“) v listině z roku 1179, podruhé je takto jmenován v roce 1359. V popisu hranice mezi panstvími novobystřickým a ličovským z roku 1548 je uveden v německém tvaru („Kosteg“). Opětnou transformací tohoto německého názvu do češtiny bylo až  mnohem později vytvořeno nynější oficiální označení Kostěnický potok. V části od Sedla ke Staňkovskému rybníku byla Hostice po roce 1660 místně nazývána  též Novomlýnským potokem. Původní název  tak z širšího povědomí postupně téměř vymizel  a zůstal uchován jen na starších mapách a v historické literatuře.  

QR CODE

PŘIPRAVUJEME

Další rozšíření kapacity ubytování